Praxe v Turecku

V rámci projektu Leonardo da Vinci mobility s názvem Anatolská keramika – jedinečný svět umění s dotací 21 938 Eur vycestovalo 28. února na třítýdenní stáž 6 žáků oboru Design a tvorba keramiky a jejich mistrová slečna Magda Sudková.

 

Co se jim na stáži líbí?

–          Malování na keramiku

–          Pomůcky na malování – pera, speciální tužky

–          Jiná technika točení

–          Prostředí (oblast chráněná UNESCO – Cappadocia)

–          Poznávání oblasti – příroda, podzemní města, zvyky

–          Zumba, setkávání se žáky partnerské školy

–          Hotel Altinoz, kde bydlí

Co se jim nelíbí nebo je překvapilo či zaskočilo?

–          Turecké záchody

–          Odlišná strava, ostřejší než u nás

–          Zima (není to vyhřáté pracoviště na Hradisku)

–          Větší nemocnost

        Zpráva od Markétky a Daniely:

        „Dobrý den. Zasíláme zprávu z prvního týdne, kdy jsme dorazily do Nevsehiru. Nejdříve nás okouzlilo prostředí, které je tu zcela jiné než u nás. První den v práci nás celkem zarazil     při pohledu na toaletu a kuchyňku, ve které se převlékáme a jíme, dále zima. Ale zaujala nás nová technika točení, která je s naší technikou nesrovnatelná a i materiál, ze kterého se točí. Nejdříve nám trvalo, než jsme tento styl točení pochopily, ale nakonec jsme to zvládly a zkusíme to praktikovat i u nás. Bylo nám líto onemocnění holek, a to, že se díky tomu s námi nemohly účastnit některých výletů. Poznaly jsme krajinu a místní jídlo, které je trochu ostřejší, ale zmrzlina od Aliho to zachránila. Druhý týden v práci: Konečně jsme se dostaly       k malování, nejdříve jsme si musely natřít talířky a připravit je. Tohle jsme praktikovaly asi 2-3 dny, cca 100 talířů. Na tyto talíře už malujeme pomocí speciálních tužek, které bychom přirovnaly k centropenu a tu barvu, kterou jsme to natíraly, k balakrylu. Malujeme různé vzory podle předloh z jiných talířků, ale vymýšlíme i vlastní vzory a majitelé nás za to chválí, vzory geometrické, květinové, zvířecí apod. Jeden talíř, než ho nakreslíme, nám zabere 2-3 dny. Je to detailní a náročná práce, hlavně na záda. Už po druhé jsme byly na zumbě, která nás úplně nadchla, asi na ni dáme i v ČR. Po příchodu na zumbu nás překvapil pan ředitel ve sportovním oblečení. Dodneška jsme nepochopily, proč se v autobuse platí až při výstupu a jestli tyto autobusy vůbec mají technickou, je celkem zážitek v nich jezdit, jako na horské dráze. Jeden den jsme se probudily a bylo bílo a další den to samé a se sluníčkem. Bylo milé přivítání místních žáků s připravenými prezentacemi a zábavou, do které se připojila i slečna mistrová. …Aspoň, že na hotelu je normální wc. Jsme zvědavé, co nás čeká o víkendu a následující poslední týden. Všechny zdravíme a těšíme se domů. S pozdravem Válková Markéta (2.U), Křížková Daniela (3.U)“

Příspěvek byl publikován 17.3. 2014