Po kratší odmlce jsme se opět vydali do firmy TON a.s. v rámci výuky předmětů technologie dřeva a designu. Byli jsme mile překvapeni, jak tato firma funguje v době, kdy si mnozí zoufají s výrobou a odbytem. Řeklo by se, že věhlasný Ton nemůže mít problémy s produkcí, ale odborný průvodce závodem na výrobu ohýbaného nábytku nám objasnil strategii firmy. Ton odstoupil od výroby pro velké odběratele a šel cestou menších sérií výrobků pro zákazníky. Přináší to velký tlak na bezchybnou organizaci výroby, ale výsledky se jim dostavili včetně zisku.
Dnes produkuje firma denně 1500-1700 ks židlí, křesel a jiných doplňků interiéru! Přitom zaměstnává 850 lidí.
Poznali jsme důmyslnou výrobu ohýbaného nábytku, jež má tradici na Moravě více než 150 let a zároveň poznali technologický pokrok celé výroby v 21. století. Při takovém objemu nemůže firma vyrábět ohyby jen klasickým způsobem ve formách předem napařeného dřeva, ale využívá nových technologií, např. menší ohyby realizuje v lisech s elektrickým ohřevem a následným dosoušením pomocí elektrického proudu. Dále jsme mohli vidět jak klasické ohýbání připravených polotovarů na židle a křesla ručním – namáhavým způsobem, tak i strojní ohyby.
Z důvodu progresivního myšlení a přizpůsobení novým trendům vznikají dnes ve firmě výrobky tvarově odlišné od klasických. To přináší i změnu používaných materiálů, více se prosazují vrstvené a lepené polotovary, se kterými se pracuje odlišně. Firma musela investovat do víceosých poloautomatů, jež zvládají mnoho operací najednou a člověk je zde víceméně na dohled a kontrolu.
I tak lze říci, že jsme se dozvěděli mnoho nových výrobních postupů a zároveň poznali velmi zajímavé vychytávky v samotné výrobě nábytkových polotovarů.
Z důvodu rozličnosti a rozmanitosti výroby má dnes Ton na skladě hotových polotovarů 3000 druhů připravených dílců pro kompletaci zákazníkům. I to svědčí o propracovanosti výroby a kvalitě jejich výrobků, které jsou známy po celém světě. Exkurzi v Tonu jsme zakončili v jejich vzorkové prodejně a věřte, že bylo na co koukat.
Naše další zastávka byla v Holešově v zámecké Zemanově kovárně. Tato téměř 350 let stará kovárna nás svým interiérem vrátila do let minulých. Poznali jsme tak historické a unikátní kovářské pomůcky a jednoduché stroje pro kovářské řemeslo. Součástí expozice byla i světnice kováře. Bydlel hned vedle kovárny ve velmi skromném, ale důmyslně vybaveném obydlí.
Při cestě domů jsme ještě navštívili ve Zlíně právě probíhající Zlín Design Week, který se konal na více místech krajského města. Byli jsme v interiéru Zlínského zámku v jeho dílčích patrech se nacházeli rozličné studie i výrobky, jež měli společné téma „hra“. Další propagaci designu jsme shlédli v městském parku, kde se prezentoval projekt NE–RO z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati a následně navštívili i náměstí Míru, kde byly prezentace různých firmem v modulech firmy KOMA z Vizovic. Celá exkurze byla velmi rozmanitá a věřím, že naplnila naše představy a byla přínosem pro naše studenty 3. ročníku oboru design dřeva a kovu.
