Poněkud váhavě přešlapujeme před dveřmi slovinské školy v Zagorje a zdráháme se vstoupit. Na vině jsou matoucí nápisy, kterými je její bezprostřední okolí doslova poseto. Popelnice zdobí velké samolepky se slovem „STEKLI“, takže při troše fantazie nedá ani moc práce si představit, jak tady asi končí žáci, kteří mají problém udržet své emoce během výuky na uzdě. Proboha, co by na takové výchovné metody řekl Jan Amos Komenský, guru každého osvíceného pedagoga?! Při spatření slov „KADITI ZAPOVEDANO“ už si člověk raději ani nic nepředstavuje. Nicméně dveře se otvírají a my chtě nechtě musíme dovnitř.
Po milém přivítání, projednání vzdělávacích systémů našich zemí a možností další spolupráce obou škol v rámci programu Erasmus+ se vydáváme na prohlídku „šoli“ s jejími „otroki“. Všude samý úsměv, pestrá výzdoba chodeb, naše počáteční ostražitost polevuje. Velká chyba! Ukazuje se, že následující okamžiky budou opravdu „naporno“. Na čele se lesknou krůpěje potu, adrenalin raketově stoupá, vytřeštěné zraky zoufale hledají únikový východ. Marně! Už se na nás vrhají „otroki“, budoucí záchranáři a zdravotníci, a z nás, zahraniční delegace z České republiky provádějící job shadowing, se stávají vítané cvičné objekty. Měří se tlak, množství kyslíku a cukru v krvi. Au, au, au! Prý se zrovna připravují na soutěž. Tak snad vyhrají. Držíme zbylé prsty!
Slovinsko však není pouze zemí jazykových hříček, které mohou návštěvníka dostat do poněkud svízelné situace. Je to především země hor, jeskyní, divokých řek, moře a pestré kultury a gastronomie. A v budoucnu možná i místem, kam vyrazí na zkušenou studenti SOŠ Luhačovice.
Vaše vedení školy
