Nejkrásnější tři dny v životě každého z nás začaly vstáváním všech kolem třetí hodiny ranní.
Plánovaný každoroční výlet do Prahy nám mělo sice narušit nevlídné počasí, ale naše úžasná třídní učitelka nám dokázala zařídit počasí krásné. Díky našemu vlastnímu průvodci Matyášovi jsme poznali méně známá a „neprofláknutá“ místa, která nás okouzlila. Třídní exkurzi jsme započali výšlapem na kopec Vítkov na pražském Žižkově, kdy jsme s lapáním po dechu (z toho kopce) obdivovali sochu Jana Žižky. Ze střechy památníku se nám naskytl třistašedesátistupňový výhled na celou matičku Prahu. Z vyhlídky jsme také viděli proslulou věž žižkovského vysílače se sochami miminek, věznici, dohlédli jsme až k budovám České televize, sídlo panovníků a hlavně! Kdo pořádně zaostřil Matesovým dalekohledem, dohlédl do Zlínského kraje na nezúčastněné spolužáky, kteří nám moc chyběli. Hlavami jsme se rozhlíželi do všech světových stran, ale nejlépe se to stejně dařilo hlavě Kafky, a to v celé své rotaci.
Každovečerní aktivitou pro nás byly kulturní požitky v divadle. Pro středu to znamenal muzikál v Karlíně „Anděl Páně“ a ve čtvrtek nás Národní divadlo vtáhlo do alternativního děje pohádky „Kráska a zvíře“.
Během dnů strávených v hlavním městě jsme měli možnost hlouběji proniknout do tajů Národního technického muzea, které nám poskytlo bohatou studnici vědění, ať už při návštěvě muzejní knihovny, či při zevrubném výkladu o tiskových technikách. Pro odlehčení našeho náročného nasávání (informací) jsme zvolili návrat k přírodě ve formě navštívení Botanické zahrady v Tróji. Mnozí z nás mimo Starbucks také v čase vyhrazeném na rozchod navštívili největší knihkupectví v republice Palác knih. Před odjezdem domů jsme navštívili Muzeum fantastických iluzí, kde jsme využili příležitosti ošálit své smysly a navrátili se do hravých dětských let.
Vše hezké však musí jednou skončit. Po cestě na nádraží jsme se všichni okolo 15 hod. rozprchli vlakem směrem domů. Námi vybraná doba nám nakonec zaručila hladký průjezd všemi oblastmi, do kterých jsme se potřebovali dostat. Nakonec chceme poděkovat paní učitelce Masařové a Sękové za zprostředkování krásného výletu, jenž se pro nás stal zážitkem, na který dlouho nezapomeneme.
